Státní hrad Bezděz

Historie hradu

Hrad Bezděz

Nejspíše v 60. letech 13. století český král Přemysl Otakar II. využil dominantního vrchu nad starším dvorcem a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad na obranu obchodní cesty a proti rozpínavosti sousedních rodů Ronovců a Markvarticů. V roce 1278, po smrti Přemysla Otakara II. byl hrad už nepochybně obyvatelný, neboť téhož roku byl obsazen braniborskou posádkou.

Král "železný a zlatý", Přemysl Otakar II. se snažil stavbou nedobytných hradů a zakládáním královských měst upevnit moc proti šlechtě.

Konkrétní slohová orientace mistrů, kteří budovali Bezděz, byla - jak napovídá především velkolepá kaple - nejspíše hessenská. Stavební huť se svého úkolu zhostila jistě k plné spokojenosti panovníka. Na svou dobu vytvořila opravdu nedobytný hrad a sídlo s vysokou uměleckou hodnotou.

Hrad, který měl být důstojným místem pobytu našich králů, se stal krátce po Přemyslově smrti (26. srpna 1278) v bitvě u Suchých Krut na Moravském poli vězením jeho sedmiletého syna Václava a ovdovělé královny Kunhuty. Oba je sem převezl v noci z 25. na 26. ledna 1279 kralevicův poručník Ota Braniborský, který byl správcem této země, ale který se k ní choval jako dobyvatel.

Počátkem 14. století se hrad dostává do zástavního držení okolní šlechty. Hynek Berka z Dubé s královským vědomím založil směrem na východ novou osadu nazvanou Nový Bezděz, na kterou v r. 1337 přenesl všechna městská práva. Tato osada byla později přejmenována na Bělou pod Bezdězem.

Do přímé správy panovníkovy se hrad vrátil po nástupu Karla IV. na královský trůn.

Český král a římský císař Karel IV. se snažil získat všechen zastavený majetek zpět, a dát zemi pevný zákoník tzv. Maiestas Carolina. V tomto zákoníku bylo ustanoveno, že královský majetek už nikdy nesmí být zastavován a mezi výslovně jmenovanými byl také Bezděz. Šlechta však nikdy nepřijala a neuznala tento zákoník, protože omezoval její práva.

Karel IV. rád pobýval na hradě Bezdězu a v r. 1366 se svým purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna založil Velký rybník, který byl později na počest K. H. Máchy přejmenován na Máchovo jezero. Báseň Vězeň na Bezdězi-ke stažení

V husitských válkách se hrad stal nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Jeho nedobytnosti bylo důvěřováno natolik, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní, a světský majetek.

Templářský palác na II. hradním nádvoří

Samotný palác byl podle různých stavebně-historických průzkumů vystavěn až ve druhé etapě stavby hradu v 70. letech 13. století. Označujeme ho společně s purkrabským palácem jako stavebně pokročilejší a vyspělejší stavbu. Provedený stavební rozbor dokládá podněty okruhu hessenského a také to, že stavbou byla pověřena Královská stavební huť působící na dvoře Přemysla Otakara II. Hrad bezdězský, jak historik Jan F. Beckovský a kronikář Václav Hájek vypravují, měl Václav II. popustiti Templářům, kteří prý na Bezdězi zadní část hradu za velikou věží vystavěli. Za podklad této domněnky považovali prvního převora Templářů Petra Berky z Dubé a Lipého, který do Čech řád Templářů uvedl.

Na velikou věž na dolním nádvoří navazuje stavba, která má dvě patra po třech světnicích. Do prostřední světnice druhého poschodí padá světlo dvěma gotickými nahoře kamenickou prací zdobenými okny, pod kterými dva úzké otvory do přízemku vedou. Klenba je gotická, vysoká a čistě provedená. Jako zvláštnost můžeme uvést dřevěnou destičku vězící vlevo v úhlu klenby, která pochází z přepažení, kterým při stavbě oblouky kryty byly. Podivuhodné jsou balvany ve východní světnici v přízemí, které slouží budově za základ a tvoří část skalního hřebenu, který se od východu k západu přes vrchol hory táhne. Všechny světnice a komory byly opatřeny dle starého zvyku kamny. Jsou zde také velká gotická okna a prostorné světnice. O tuto stavbu opírá se západně čtverhranná bašta s poprsními zdmi, uvnitř které je úzká komůrka s malými okny, která mohla být žalářem.

Půdorys paláců na dolním nádvoří je rozdělen do tří místností, plocha prostřední místnosti má oproti oběma krajním dvojnásobnou plochu. Přízemí kryté rovnými trámovými stropy mělo spíše provozní a pomocnou funkci, hlavní obytné prostory se nacházely v patře. Střední sál osvětlovaný ve vnější zdi dvěma velkými gotickými kružbovými okny byl zaklenut dvěma poli křížových žebrových kleneb. V koutě se nacházelo točité schodiště vedoucí do podstřešního patra, a odkud byl přístup i do obou sousedních místností. Východní místnost má rovněž křížovou klenbu. Bylo ji možno vytápět krbem. Obytný charakter této prostory podtrhuje i vstup na prevét (záchod) v severozápadní zdi. Kamenné zdi středověkých hradů ani při vytápění krby, z nichž většina tepla unikala přímým komínem, neposkytovaly obyvatelům příliš mnoho tepla. Tento nedostatek se zvláště u místností obývanými ženami, řešil budováním zmíněných roubených komor. Dřevěná konstrukce zde vlastně plnila funkci tepelné izolace.

Původně sloužil palác k ubytování královských Manů a vojenské posádky se zázemím nejen pro vojáky, ale v přízemních místnostech i pro koně. Manové byli šlechtici v lenní závislosti v tomto případě na králi. Za přesně vymezené, převážně vojenské povinnosti, související s provozem a především obranou hradu, měli propůjčen v okolí určitý pozemek s odpovídajícím sídlem. Bezděz vystavěn v druhé polovině 13. století, hrad pevnostního charakteru sloužícího k zajištění panovníkovy bezpečnosti a oproštěný od hospodářských staveb.

https://www.hrad-bezdez.cz/cs