Zámek Pohled

Pohledem.Klášter cisterciaček Vallis Sancta Mariae (Údolí Panny Marie). Okolnosti jeho založení roku 1267 jsou známy relativně dobře. Přesto je kolem vzniku kláštera několik "záhad". Klášter nevznikl na "zelené louce". Již čtyři roky před jeho založením je zde zmiňován jakýsi rozestavěný nákladný kostel. Zajímavé je, že již tehdy se pro místo uvádí jméno Valle S. Mariae. V souvislosti se stavbou onoho kostela se objevují dvě jména příslušníků řádu německých rytířů. Ladislav Svoboda, autor stavebně historického průzkumu kláštera, vyslovuje domněnku, že zde měla vzniknout řádová komenda, stavba však z nějakého důvodu zkrachovala a rozestavěné objekty byly prodány na stavbu kláštera cisterciáckého. Zda v současných budovách jsou i nějaké "předklášterní" stavební konstrukce lze vzhledem k bezprostřední časové návaznosti jen obtížně zjistit (L. Svoboda je přesvědčen, že ano). Druhá "záhada" jsou zakladatelky kláštera - dcery Vítka z Klokot erbu pětilisté růže. Proč zakládaly klášter právě zde, tak daleko od tradičních Vítkovských držav? Každopádně, klášter zde vznikl a i přes několikero vyplenění a (minimálně v počátcích) nevelké jmění se zde udržel přes půl tisíciletí, až do josefinských reforem. Později zde byla továrna, zámek, škola... ale ty se do podoby areálu nijak zásadně nezapsaly, takže klášterní areál má dodnes více méně podobu z konce 18. století. Kostel si udržel svůj středověký charakter, konvent má dnešní vzezření raně barokní, ale fakticky jsou jeho budovy také z větší části středověké (u západního traktu doloženo, u ostatních předpokládáno). Zajímavou součástí areálu je tzv. stará prelatura, renesanční stavba s barokní fasádou. Bohužel, s výjimkou kostela se zdá být v současné době celý areál opuštěn.(K areálu patří i barokní proboštství.)

Zdroj: Jan Moravec.

Bývalý klášter cisterciaček, přestavěný na zámek, při pravém břehu Sázavy je nejvýznamnější památkou obce Pohled. Byl založen v roce 1256 šlechtičnami z rodu Vítkovců a podřízen opatství Sedlec. Zakladatelky kláštera, sestry Uta, Ludmila a Kateřina, klášter nazvaly Der lieben Frauen Tal (Údolí blahoslavené Panny Marie), ve zkrácené verzi Frauental (česky též Údolí panen).

Za vlády Oty Braniborského byl klášter vydrancován vojskem a až do roku 1300 pustý. Roku 1329 klášter vyhořel a následujících 22 let pustý, v letech 1422 a 1424 jej vyplenili husité. Podle místní legendy zemřeli Jan Žižka a další husité po otráveném jídle od zdejších jeptišek, které se tak mstily za své předchozí hromadné znásilnění. Ve druhé polovině 15. století byl klášter obnoven, roku 1639 jej vydrancovali Švédové, v letech 1652-1690 byl přestavěn, roku 1782 byl v rámci josefinských reforem zrušen a v Pohledu byla zřízena farnost, poté klášter sloužil ještě 10 let karmelitánkám. Protože o koupi zkonfiskovaného kláštera nebyl zájem, byl pronajat Joštovi z Jihlavy jako továrna na sukna.

Roku 1807 koupil panství Josef, hrabě z Unwerthu, a přestavěl na zámek.Roku 1822 odkázal panství synovci Eugenu Sylva Tarouccovi, který jej později prodal. Roku 1864 hrabě Eugen Unwerth zámek prodal hraběnce Klotildě Clam-Gallasové z Dietrichsteina. Její dcera, hraběnka Festetičová, obývala zámek až do začátku druhé světové války. V roce 1945 přešel znárodněný zámek na Národní pozemkový fond v Praze, zámek připadl od 21. září 1949 na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství za odhadní cenu obci (inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely a obec jej od 80. let využívala jako školu.

V roce 2012 pak celý areál přešel na nového majitele a začíná se tak další kapitola v historii zámku....

  Pokud se dostanete do obce Pohled na Havlíčkobrodsku může se Vám bez předchozího upozornění stát, že přijedete někam, kde se následně můžete cítit, jak Alenka v říši divů. Na katastru obce se totiž nachází poměrně velké množství památek a jejich historie, jakož i historie obce je při blížším "ohledání" kromobyčejně zajímavá avšak stejným dílem i pohnutá. Je až s podivem, jak zjištěná historická fakta nekorespondují s běžně užívanou citací encyklopedických hesel "bývalý malý a nevýznamný ženský cisterciácký kláštěr zrušený za josefinských reforem".

Bylo tomu ovšem skutečně tak? Pojďte se spolu s námi seznámit s vybranými historickými fakty a s několika osobnostmi z české historie, které jsou s touto lokalitou spojeni.

13. století - založení kláštera

Přesná datace je z důvodu absence zakládací listiny nejasná a běžně se klade mezi roky 1262 a 1267. Toto období je dáno datací dosud známých dokumentů a listin. Je zajímavé, že zde původně měl stát mužský cisterciácký klášter. Tento záměr však nedošel naplnění a díky fundačním snahám dcer Vítka staršího z Klokot (jeden ze synů Vítka z Prčice a zakladatel rodové větve Vítkovců později známé jako páni z Landštejna - erb stříbrné růže v červeném poli) - Guty, Kateřiny, Ludmily a Gertrudy, zde byl založen cisterciácký klášter, ale ženský. Aby těch nejasností se vznikem kláštera nebylo málo je známo, že jmenované sestry chtěly původně ženský klášter založit v Pňově u Poděbrad.

S počátky kláštera jsou však zároveň spojeny i další významné osobnosti a instituce tehdejší doby. Je to rod Ronovců (erb černých ostrví ve zlatém poli), který zde působil v osobě Smila z Lichtenburka a jeho bratra Častolova. Smil byl zakladatelem rodové větve Lichtenburků a vlastníkem lokality tehdy nazývané jako Vallis sanctae Mariae (Údolí Panny Marie). Spolu se Smilem to pak je řád německých rytířů, který měl tehdy na starosti duchovní správu v oblasti Smilova Brodu (později Německý či Havlíčkův Brod).

V letech 1269 až 1272 byly postupně vydány listiny potvrzující založení kláštera. Tyto listiny byly vydány postupně českým králem Přemyslem Otakarem II., pražským biskupem Janem III. z Dražic a papežem Řehořem X. .

Bohužel smrt Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli, poblíž vesnice Dürnkrut (Suché Kruty) 26.srpna 1278 a následný chaos v českém království vedli k tomu, že byl klášter vypálen a k jeho obnovení došlo až po cca 20 letech v průběhu vlády jeho syna Václava II. .

Období do zrušení kláštera r.1782

Ono období cca 20 let je vymezeno listinami z let 1280 a 1303. Klášter byl znovuobnoven zejména péčí otcovského kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Klášter následně procházel obdobími, kdy bylo období poklidu a s ním spojeného rozvoje, náhle vystřídáno obdobím totálního zmaru a zničení.

První období zmaru, po období rozkvětu, přišlo v období husitských válek a to konkrétně v r.1422, kdy husité při obléhání Německého Brodu vyhnali z kláštera jeptišky, a r.1424, kdy vojsko Jana Žižky táhnoucí na Moravu klášter prý zničilo do základů. Až do r.1471 pak následně nejsou známy zprávy o jeho fungování a jeho majetky různě mění majitele. Je zajímavé, že vydrancování kláštera bylo poslední "úspěšnou vojenskou akcí" husitských vojsk pod vedením Jana Žižky, který následně zemřel při obléhání nedaleké Přibyslavi. Jakoby vypálením kláštera přetekl pohár boží trpělivosti.

Ke znovuobnovení privilegií kláštera došlo 16.října 1486 za vlády Vladislava Jagellonského a následně byla tato privilegia potvrzena r.1522 a r.1528 českých královským párem královnou Marií a českým králem Ferdinandem I. z rodu Habsburků.

Až do třicetileté války klášter prožívá poměrně neklidnou dobu české reformace. Jde o období velkých změn v katolické církvi a tento vliv neklidné doby na život v klášteře je patrný ze zpráv o morálních poklescích místních jeptišek a abatyší, které byly dokonce označeny jako "neposlušné a že nedodržovali klauzuru".

V období třicetileté války byla situace v klášteře až neutěšená. Klášter je zmiňován i jako téměř prázdný a bez abatyše. Pohromou pak byla dvě tažení Švédů okolím v letech 1639 a 1645. Švédové jej dokonce po bitvě u Jankova při následném drancování dne 7.března 1645 vypálili. Naštěstí se tentokrát klášter vzpamatoval velmi rychle a již od července 1645 znovu fungoval.

Následuje období rozmachu kláštera, které trvá až do 20.3.1782, kdy byl v 11.hodin dopoledne v tehdejší konventní jídelně vyhlášen dekret rakouského císaře Josefa II. o zrušení kláštera. V tomto období rozmachu byly v areálu kláštera a v okolí prováděny rozsáhlé stavební aktivity, jako byla např. přestavba klášterního kostela, výstavba kaple Všech svatých, výstavba kaple sv.Anny, vztyčení sochy sv.Jana Nepomuckého, ale také třeba výstavba klášterní sýpky. S touto dobou jsou spojeny i osobnosti jako Jan Blažej Santini, který projektoval budovu nového probošství (nyní fary) či Petr Brandl, jehož obraz Nanebevzetí Panny Marie byl ziskán z plaského kláštera.

Období od r.1782 do r.1939

Po zrušení procházel klášter opět velmi složitým obdobím. Mezi lety 1782 a 1792 byl využíván karmelitkami od sv.Josefa a dominikánkami od sv.Anny ze zrušených klášterů v Praze a r.1793 byl nabídnut do dražby, která však nebyla úspěšná. Areál pak byl pronajat továrníkem Joštem z Jihlavy a sloužil jako továrna na sukno.

Dne 5.2.1807 proběhla opakovaná dražba a celé panství Pohled, Termesily a Rouštány koupil Josef, hrabě z Unwerthu. Zde opět začíná období prosperity, kdy se v Pohledu staví. Za hrabat z Unwerthu (resp. Silva-Tarouca Unwerth) dochází k postupné přeměně kláštera na zámek a na hřbitově byla postavena kaple Panny Marie s rodovou hrobkou. V tomto období se na zámku zdržovali a malovali i Josef Mánes a jeho sourozenci.

Na Štědrý den r.1864 byla v Praze podepsána kupní smlouva mezi Eugenem, hrabětem Silva-Tarouca Unwerth a Klotyldou, hraběnkou Clam-Gallas o koupi velkostatku Frauenthal (Pohled) "tak jak to stojí a leží". Hraběnka velkostatek nabyla 1.1.1865 a v držení jejím, jejích dcer a její neteře velkostatek zůstal až do nacistické okupace r.1939.

Období od r.1939 do r.2012

R.1939 byla nacisty na velkostatek uvalena vnucená správa. Tento byl označen jako majetek "vlasteneckých šlechtických rodů" případně jako majetek šlechty označené jako nežádoucí element, který se neslučuje s idejemi národního socialismu a byl sem dosazen říšský správce.

Konec 2.světové války a nástup komunistické moci se pro změnu nesl v duchu "vypořádání se s Němci a Maďary" a "likvidace starých pořádků". Již 7.5.1945 byl majetek na základě tzv.Benešových dekretů, konkrétně zákona 5/1945 Sb. konfiskován a poslední majitelka označena jako "osoba státně nespolehlivá".

Jaký to paradox. Ani dožít paní hraběnka v Pohledu (na svém majetku) nemohla. Je možná i dobře, že jí to nebylo umožněno, zajisté by byla šokována, jak nový nabyvatel konfiskovaného majetku, začal hospodařit. Na různých místech je možné nalézt doklady a zmínky o tom, co se tady dělo. Krátce řečeno, co se v období 1945-1949 nepodařilo zašantročit, rozkrást či ztratit, bylo následně r.1949 Národním pozemkovým fondem rozprodáváno.

Dne 21.9.1949 pak rozhodnutím ministerstva zemědělství přešly do vlastnictví obce Pohled zámecké budovy a příslušné nemovitosti. Od 23.10.1949 byly poté po dobu 6 neděl prováděny dražby zbylého původně velmi rozsáhlého a honosného vybavení a mobiliáře zámku.

Obec začala objekty zámku využívat pro své účely. Nacházela se zde "obřadní síň", obecní byty, v areálu bylo zřízena sokolovna s kinem a také škola, která zde fungovala až do r.2006. Po jejím zrušení byl již areál využíván jen příležitostně a obec se ho snažila prodat, aby tak vyřešila ekonomické problémy, do kterých se dostala v souvislosti s nedokončenou stavbou nové školy.

Dne 8.11.2011 byla podepsána smlouva o budoucí smlouvě kupní mezi H.H.Holding group v.o.s. a obcí Pohled o koupi zámeckého areálu a dalších pozemků a nemovitostí. V roce 2012 pak celý areál přešel na nového majitele a začíná se tak další kapitola v historii zámku.

https://www.zamekpohled.cz/